Poslední dny bych rozhodně neřadila mezi ty produktivní. V pondělí jsem si lízala rány z původně nevinný grilovačky, ze který se vyvinula docela neslušná párty a ty další dva dny prostě nějak plynuly. Problémem je, že jsem, v důsledku tý poslední (i dalších) akce a taky v důsledku jiných věcí, který se (ne)dějou, zamyšlená jako Helenka Součková, a to se mi teda fakt nelíbí!
Poslední dobou se mi nějak nic nedaří. Hlavně když piju, připadám si jako extrémní loser a nebudem si lhát, ty pařbičky se mi poslední dobou nějak vymykaj. Asi stárnu nebo tak, ale moje tělo už nezvládá, co zvládalo a rozhodně nevydržim pít, co dřív, bez průseru. A to si myslim, že zas tak bez rozmyslu to do sebe neklopim (dokud jsem schopná se bránit). A nepiju ani nijak výrazně často, nejkratší interval je týden (a tim nechci říct, že piju každej tejden), a to je na prázdniny celkem dobrý skóre. A nejvíc nejhorší na tom je, že moje kamarádky, moje sparing kocovinový kamarádky, jsou buď umírněný nebo zadaný. S tim se potom špatně pracuje. A o tom dneska budu psát.
Na paření zbydete sami, a nebo musíte pařit s lidma, se kterejma byste za normálních (otázkou je, jestli není spíš normální, aby byly dvacítky zadaný, než naopak, ale o tom jindy) okolností nepařili, který vás neznaj v různejch stádiích opilosti, se kterejma prostě nejste vyladěný. Navíc se na vás ty zadaní kamarádi začnou koukat jinak, protože jsou klidnější a usazenější (pro ně se to rovná dospělejší, pro vás nudnější) a vy jste pořád mladý nevyřáděný hovado, který kalí do rána a pak skučí pod vlivem normální i morální kocoviny. Taky na seznamování se (a další věci) v zapadlých koutech barů koukaj jinak a vy tušíte, že vás za to tajně souděj, i když se snažej tvářit, že nesouděj, "protože to dělali taky" (="ale už mě to přešlo, tebe by to mělo přejít stějně...a vůbec, někoho si najdi").
Ale jak si můžete někoho najít, když nemáte s kym chodit na pivo a potkávat nový lidi? A nezkoušejte mi tvrdit, že můžete jen tak někoho potkat na ulici. Teda asi jo, když jsme hubená dlouhonohá nádherná éterická vílka. Nebo když se umíte s každym bavit na potkání a nedělá vám problém making friends. Já nejsem ani jedno, tudíž je pro mě návštěva restauračních zařízení nejlehčí způsob, jak se seznámit s někym novym. O tom, jak je to složitý potom, zase jindy. A seznamovat se s kamarádama přítelů mejch kamarádek se rozhodně nenechám. Pro mojí osobu není nic horší v týhle problematice, než nucený seznamování.
Rozhodně ale nejde jen o paření (jak říkám, nemusím to mít furt), spíš celkově o tu vlnu, na kterou je člověk naladěnej. Už to není ta stejná vlna, změnila se. Tim, že je člověk zadanej, je šoupnutej jinam než vy. A není to tak, že je to špatný. Období vztahy jsou fuj už mě bohužel přešlo. (Bohužel, protože období jó zkusila bych to, ale prostě nemám jak a s kym je mnohem míň pohodlý.) Nemusí to ani znamenat, že kamarádíte míň. Jen ta písnička, ve který jsme souzněli dřív, je teď jiná.
Suma sumárum, žít v okolí zadanejch kamarádek je věc minimálně složitá.
A jak to máte vy?
Mám to stejně. Zrovna včera mi moje kamarádka, která ze mnou přijedete po hodně dlouhý době, napsala, že nepije alkohol, že prej asi dospívá. WTF?
OdpovědětVymazatŠkoda, že nejsem pražská, mohly bysme vymetat bary společně,za předpokladu,že taky ještě nejseš "dospělá" :-D
-_- nevím, ale alkohol patří do rukou hlavně dospělým! :D Vymetat bary...tomu nelze říct ne :)
OdpovědětVymazat